Jak jsem se stal masérem – 2. část

Máme tu druhou část o tom, jak jsem se stal masérem. Dnes budeme pokračovat dál. Dozvíte se, jaké komplikace jsem musel řešit, a co mi stálo v cestě.

Kurz jsem absolvoval jen o vlásek. Praktickou a ústní zkoušku jsem zvládl, ale písemný test jsem podělal. Stanovili my opakování na další týden, a já zažíval peklo. Co když to nezvládnu? Co když to zase podělám? Hlavou se mi honili nejrůznější otázky a scénáře. Už jsem to nevydržel a potřeboval si vyčistit hlavu. Bohužel jsem zvolil nešťastnou metodu a normálně se opil. Najednou přišel den, kdy jsem šel na reparát z testu. Vejdu do třídy, sednu si ke stolu a učitel mi podá test, který byl zvětšený tak abych na něj viděl. V tu chvilku jsem si vzpomněl na školu, kde mě od toho všichni odrazovali a já jsem si v duchu řekl. Já to sakra dokážu. Po vyplnění testu jsem si šel sednout na chodbu a čekal na výsledek. Lidičky, mě bylo tak špatně. Nervozita mnou kolovala a bušilo mi srdce. Po deseti minutách vylezl učitel a já myslel, že to nevydržím a seknu sebou. Najednou to bylo všechno pryč, protože jsem se dozvěděl užasnou správu. Honzo, dokázal jsi to. V testu jsem ti našel deset chyb, ale neměj strach, protože to je maximálně uznaný počet. Test si přece jen udělal. Já jsem dostal takovou radost, že jsem začal běhat po internátu a provolávat mám to mám to.

První práce a co jí předcházelo:
Dokončoval jsem školu a hledal si práci. Byl jsem na pohovoru v jedné firmě, ale tam jsem nepochodil. Hledal jsem a hledal a nic jsem nemohl najít. Nakonec jsem si našel masáže v lázních v Poděbradech. Napsal jsem tam email, že jsem zrakově handicapovaný masér a že mám zájem o práci. Email byl bez odezvy, a tak jsem tam poslal ještě jeden. Ten se taky neuchytil, a nakonec musela zasáhnout moje mamka, která tam jela na týdenní pobyt. Když tam byla, tak se zeptala, proč mi ještě neodpověděli na email. Nakonec se jí dostalo vysvětlení. Prý tam pracovala jedna nevidomá slečna a tato vůbec nezvládala. Neodpověděli mi pro to, že se báli abych to vůbec zvládnul. Nakonec souhlasili, že to se mnou zkusí. Já jsem mezitím dokončil školu a udělal závěrečné zkoušky.

Závěrečnou zkoušku jsem dokončil v pátek 14. června 2012 a hned 17. června jsme se tam jeli podívat. To bylo pondělí a já se dozvěděl, že mám ve čtvrtek dvacátého nastoupit. Takže žádné prázdniny a hned makat. Najednou tu byl den, kdy jsem šel poprvé do mé první práce. Musím vám říct, že jsem z toho byl vykulený jako blázen. První den jsem se učil, jak to tam chodí a seznamoval se s kolektivem. Jak čas plynul, začal jsem si víc a víc zvykat a zapojovat se do kolektivu. Musím vám říct, že to byli galeje. Každý den jsem namasíroval spoustu lidí a domů jsem se ploužil jako spráskaný pes.